Solo cestování světem

Solo cestování je téma, které někdo chápe – podlehl mu a žije tak. Jiný na tom nevidí nic zajímavého. A co teprve, když cestuje žena sama? Dovolte mi ukázat můj pohled na cestování o samotě, který je podle mě v České republice stále lehce kontroverzním tématem, nad kterým ne jeden člověk pozdvedne obočí. A druhý o tom třeba tajně sní. Pojem solo traveler ve světě je už ale bežným slovním pojmem a získává si více a více obdivovatelů.

Miluju cestování. Projela jsem už kus světa a hodlám v objevování úžasných míst, nových lidí a nezapomenutelných zážitků pokračovat. Život je krátký a já ho chci prožít, ne přežít a na něco čekat.

Chci se jednou ohlídnout za svým životem a být na něho pyšná, nejen v oblasti práce, vztahů, ale také na své odvážné kroky a opuštění komfortních zon. Kolik zemí jsem poznala, jaké lidi potkala a o kolik mě tyto zkušenosti vnitřně obohatily.

Cestování o samotě ve mně probudilo znovu tu malou dobrodružnou holku, která chce objevovat, ochutnávat, poznávat, zkoušet, užívat života a růst jako osobnost skrze poznávání něčeho nového.

Cestování o samotě Vás naučí znovu poslouchat srdce, důvěřovat více intuici a žít v přítomném okamžiku a užívat si ho. Taková cesta nám může pomoct přijít na to, kým opravdu jsme, jaké je naše poslání, pomůže nám v sobě srovnat myšlenky a nebo směr v životě. Naučíme se postavit našim obavám a objevit své hranice.

Moje první solo cesta

Pamatuju si v sobě strach a nervozitu před první cestou o samotě. Vydala jsem se z Brna vlakem do Chorvatska. Nevěděla jsem, co mě čeká. Jaké to bude. Jak to zvládnu. A byl to úžasný čas, kdy jsem se cítila nesmírně svobodná, živá a štastná. A všechno zvládla. Byl to moment, kdy jsem si uvědomila, že toto je moje cesta. Tohle chci ještě zažívat.

SVOBODA.VOLNOST. ODVAHA. OPUŠTĚNÍ KOMFORTNÍ ZONY. DOBROZDRUŽSTVÍ. VZPOMÍNKY. ZÁŽITKY. OSOBNÍ RŮST. SPONTÁNNOST. ZODPOVĚDNOST.

Plusy a mínusy

Ano, je krásné cestovat s někým, sdílet to nové… se svým partnerem, partou kamarádů nebo nejlepším přítelem. Každý druh cestování má své plusy a mínusy a je něčím jiné. Solo cestování je pro mě duchovním a úplně jiným zážitkem plným odvahy, volnosti, radosti, zodpovědnosti a nezapomenutelných chvilek, kdy se pokaždé stávám více sama sebou.

Pokud jste v životě v bodu, kdy po svém boku nemáte partnera , kamarádi si nemůžou dovolit odjet… A Vy v sobě máte sen, touhu a odvahu zkusit to sami… Nečekejte na nic! Na jiné lidi,lepší čas nebo správnou příležistost by jste mohli čekat celý život. Nebo se nikdy nedočkat.

„Jedna z nejhorších myšlenek v našem životě je, myslet si, že máme čas. „ Budha

Co je dnes překážkou? Co dnes není možné si splnit?

Splnit si něco, co je ve Vás někde hluboko. Něco o čem jste už třeba přestali snít, protože jste začali dávat přednost tomu a tomu, další práci a povinostem a přesunuli takový sen do kolonky „potom“ … „možná někdy“… „až bude lepší čas. Je krásné přestat hledat výmluvy a pokud to tak cítíte, jedte!

Nikdo jiný to za Vás neudělá. Nikdo jiný za Vás Váš život neodžije.

Přestala jsem si nadávat za to, že jsem takový snílek, přestala jsem si o svých snech říkat, že nejsou možné, že si něco nemůžu dovolit. Začala jsem naplno poslouchat svoje potřeby, touhy, intuici, srdce a naučila se dělat nekomfortní kroky do neznáma.

Strach jako žena o samotě

Často se mě lidi ptají, jestli se nebojím cestovat sama? „A čeho bych se měla bát?“

Dávám na sebe pozor a jsem opatrná.

Nechodím nikam, kde by mě mohlo hrozit nebezpečí.

Nenechám se od neznámých lidí zvát na pochybné místa.

Dávám si pozor na to, co piju.

Objednávám si bezpečné a ověřené místa k bydlení.

Zjištuju si co nejvíce o danné lokalitě.

Vyhledávám rušnější části.

Umím se zeptat na cestu, zbytečně nebloudím,neriskuju.

Věřím intuici.

Solo cestování je synonymem nekonečné volnosti, za kterou se ale také skrývá plná zodpovědnost za své kroky, rozhodnutí a chyby. A takové chvíle nám pomáhají vnitřně růst.

Zahod´ všechny své strachy a neboj se to udělat

Čeho se bojíš? Definuj svůj strach.

Že nezvládněš nastoupit do letadla? Že nezvládneš být pár večerů jen sám se sebou? Že si o tobě bude někdo myslet , že jsi divný, když sedíš na obědě sám? Že se nezvládněš perfektně v cizím jazyce domluvit? Toto jsou všechno limity v hlavě, které si vytváříme a věříme jim. Zbytečně. Odpíráme si často něco, po čem naše srdce touží, ale kvůli strachu nebo starým vzorcům myšlení to nakonec nikdy neuděláme.

První dny o samotě v neznámu

Možná si první den řeknete: ,,Co tu budu sama dělat“? Budete se cítit osaměle, v nevědomí co Vás čeká. Pak ale zjistíte, že trávit čas jen sama se sebou je úžasné a je to ten největší pocit svobody, jaký můžete mít.

„Zažít dobrodružství. Dělat si co chci. Nemít nic nalinkované. Zabloudit v uličkách. Na nikoho nečekat. Dělat si vše po svém.“

„Na cestě o samotě , pokud máte otevřenou mysl a srdce, vždy najdete ty nejlepší průvodce. „

Velmi brzo se ale aklimatizujete a budete chtít prozkoumávat nové uličky, cesty k moři, výlety a poznat lidi kolem. Garantuju Vám jedno – když cestujete sami – nikdy nejste sami. Pokud si tak nepřejete. Když lidé vidí, že jste sami, jsou ještě více milejší, nápomocní, usměvaví…. Vždycky do cesty přijde ten správný člověk, kterého zrovna nějakým způsobem „potřebujeme“ a na tu naši cestu nám svojí přítomností posvítí a pomůže. Během cestování a poznávání nových lidí z Vás odpadnou všechny předsudky. Rasové nebo všeobecně vůči lidem – cizím lidem a novým nekomfortním situacím.

Je krásné pustit se do řeči s místníma, pochytit něco z jejich jazyka, ochutnat domácí jídlo. Poznat odlišnost kultur a autentičnost.

Když jste sami, jste ještě mnohem otevřenější poznávat místní a cizí, než když jste v jakési uzavřené skupince přátel.

Když jsme o samotě nikdo jiný na nás nemluví. Nikdo jiný nás neovlivnuje svými názory, slovy, myšlenkami. V tento čas se můžeme opravdu hluboce spojit s naším já.

Naučíte se také poradít si v situacích, kdy by jste se obracela na někoho jiného. Prohlubujete samostatnost a svoje sebevědomí.

Majetek

Na cestách si vystačíte jen s málem, které jste si s sebou sbalili. Rychle přijdete na to, že nic víc nepotřebujete. Ani na cestě a vlastně ani doma. Vážíte si toho, co máte. Hlavně, když jste v chudší zemi. Stačí Vám to. Pro mě má opravdu hluboký smysl dát peníze za zážitky než za materiální věci. Je to pouze můj úhel pohledu. Nepotřebuju nejnovější auto, nepotřebuju drahou značkovou kabelku. Toto jsou pro mě chvilkové štěstíčka, které mně sice udělají na chvíli radost, něco prázdného ve mně vyplní, ale cestování a zážitky z něj… ty zůstávají v člověku dlouho a tyto vzpomínky nám už nikdo nikdy nevezme. Zapíšou se do našeho srdce a díky takovým zážitkům se formujeme jako člověk, rosteme, vyvíjíme se, učíme se. Díky cestování o samotě a formě „víc na lehko“ jsem začala více přemýšlet o minimalismu v životě.

Závěr

Celý život je o hledání, objevování nových cest, našeho potenciálu, testování našich hranic.
Vše v našich životech jde posunout na vyšší level. Je to jen v našich rukou.
Jen my si každý den vybíráme – jestli tento nový den budeme tvůrci nebo oběti.
Jestli ho využijeme na plno nebo se budeme na něco v sobě vymlouvat a odkládat. Takto můžeme promarnit nejeden den, ale klidně celý život.

Čas,kdy jsme jen sami se sebou, je jeden z nejvzácnějších..kdy si sami v sobě můžeme uvědomit a srovnat spoustu věcí a myšlenek. Poznáš dokonale sám sebe. Sám před sebou a svými myšlenkami neutečeš.

NEBOJ SE TO UDĚLAT. MŮŽEŠ JENOM ZÍSKAT.

KONEC